Ledová kráska

24. dubna 2013 v 18:59 |  Povídky

Ledová kráska

Ocitla jsem se na parkovišti první den školy. Měla jsem na sobě bílé tričko se zlatýma flitrama mikinu rozepnutou tak aby bylo perfektně vidět triko a výstřih.Měla jsem nové nejmodnější jeany co neměl ještě nikdo krom Niny Dobrev když to měla na sobě kvůli focení. Vysoké černé podpatky se zlatavou podrážkou. Nepopsatelně jsem vypadala senzačně. Krátké asi k ramenům,kudrnaté husté vlasy mi sblívali po ramenou. Ke všemu jsem měla novou rtěnku od Lan leo London. Limuzína co mě svezla na školní parkoviště Faundské střední právě odjela. Svýma zelenýma očima jsem si prohlížela okolí připravená k útoku. Výraz jsem měla jako kočka co právě vytáhla drápky. Všichni kluci se na mne otočili, někteří hvízdli a někteří ustali v hovoru. Jiní se zas jen dívali nejčastěji do výstřihu. Spatřila mne Perrie a ihned ke mně přispěchala. ,,Nilo ahoj, ahoj!" zvolala radostně. Usmála jsem se na ní. Perrie byla hrozně milá a i když jsem se k ostatních chovala jako mrcha....Á tady je Chris usmála sem se na ní taky když se drala ke mně. Tyhle dvě holky fakt zbožňuju jsou skvělí no kde jsme to přestala? jo...i když se chovám jako mrcha k nim nikdy jsou prostě skvělí a podporují mě skoro ve všem. ,,Ahoj Perrie vypadáš skvěle a krásně si se opálila" prohlásila jsem a obdarovala jí zářivým úsměvem. ,,Děkuju ti Nilo ty taky vypadáš překrásně" podotkla když si mě prohlédla pozorněji. ,,Děkuju seš velmi milá" usmála jsme se a pak jsem se otočila k Chris. ,,Ahoj Chris páni ty sis obarvila vlasy na blond? Moc ti to sluší hotová kočka" pochválila jsem to dobrosrdečně. ,,Děkuju Nilo" usmála se Chris. Otočila jsem se zpět ke škole. Nic se na ní nezměnilo vypadala přesně jako loni. ,,Hm.." Obě kamarádky se na mě ihned otočili. ,,Copak se ti nezdá Nilo?"
,,No..nevím..máme nového učitele?" zeptala jsem se když jsem spatřila mrňavého chlápka s horou učebnic. ,,Ne to ne" zavrtěla hlavou Perrie. ,,Je to nový žák"
,,Proč vypadá tak staře?" nechápala jsem. ,,Co my víme?" ozvala se Chris. ,,Tak si ho překlepnem" oznámila jsem sladce a vyšla ku předu. Holky hned se mnou srovnali krok. ,,Ahoj" pozdravila jsem nového kluka. Byl odporný měl brýle oplzlí úsměv a byl malý kdyby si stoupl naproti mně koukal by mi přímo do výstřihu. Pokusila jsem se však o přátelský úsměv. ,,Ahoj" pozdravil mě tiše. ,,Copak to jsou za knihy?" zeptala jsem se přátelsky. Holky mlčky stáli za mnou jak holčičí bodiquardi. ,,To jsou Řecké mitologie,Isuis, Geometrie v 15.století....."
Zadržela jsem ho mávnutím ruky umlk jak když utne. ,,To je dobré si asi velmi chitrý co?" řekla jsem už chladněji. Klučík hlasitě polkl. ,,Ano..asi ano"
,,Skvěle...jsem Nila Laurent vítej na nové škole" opět jsem na tváři vykouzlila úsměv.
,,Těší..m..mě ..já..já..." polk. ,,Jsem Ralph Rodrigues" představil se. Uklonil se čímž mě a mé kamarádky velmi překvapil pak uchopil mojí ruku a polívil jí. Ucukla jsem. ,,Co si to dovoluješ?" vyjela jsem okamžitě a automaticky jsem si otřela ruku. ,,Prosím za prominutí Nilo"
,,Jistě šprte...žiješ v 15.století?!"
,,Ne ovšem že ne..ale maminka mě učila abych se choval jako gentleman" namýtl hned úzkostlivě. ,,Maminka ti ještě přebaluje plíny nebo co? Gentleman? Tím že sexy holce oslintáš ruku?" rozzlobila jsme se a těšila jsem se ze své krutosti a zlomyslnosti. ,,Promiň" zakňoural.
,,Fajn..tak radši si na mě dávej pozor nemehlo!" zasyčela jsem a strčila do něj až spadl na zem. Šla jsem dál. Trvalo dlouho než jsem uslyšela kroky mích přítelkyň. Otočila jsem se na ně. ,,Co je vám?" Ten kluk kolem mě prošel a něco zašeptal nerozuměla jsem tomu ale šel z něj tak trochu strach. Ne to je blbost já se nikoho nebojím! ,,Tak coje?" zopakovala jsem svou otázku. ,,Bylas hnusná" ozvala se Perrie. Chris zatajila dech jak se Perrie opovážila mi tohle říct. ,,Tak zlá? Vážně? Nezdá se mi on je drzý a nevychovaný!"
,,Ne snažil se být slušný! Chovala si se jak mrcha!"
,,Fajn ty si to o mě taky myslíš?" otočila jsem se na Chris sklopila oči a mlčela. ,,Dobře jak chcete je konec! Ať vás každý šikanuje a pomlouvá mě je to jedno! Najdu si nový nejlepší kamarádky!" otočila jsem se k nim zády. ,,Oplatí ti to"
,,Jako kdo?" otočila jsem se na Perrii.
,,život si zlá...život ti to oplatí" řekla a otočila se Chris jí tiše následovala. Dívala jsem se za ně jak mizí davem lidí. Májí pravdu? Ptala jsem se sama sebe....

O týden později

Začalo mi být ńák blbě ale i tak jsem šla do školy. Měla jsem zapadlé oči a byla jsem unavená žaludek jsem měla jak na vodě. Doktorka řekla že nemocná vůbec nejsem. S holkama jsem se nebavila. Večer jsem měla zlé sny. Toho kluka Ralpha jak mi šeptá to..ale tentokrát jsem tomu porozuměla. Zlá ty jsi a proto kletbu na tebe ubalívám...onemocníš a nikdy ti nebude pomoci buď potrestána! Panejo zdálo se to..jakoby...jakoby byl čaroděj! Probrala jsem se s výkřiky. Byla jsem zpocená a bylo mi tak špatně až jsem si myslela že umřu.Ve škole jsme si odchitila Ralpha a zavřištěla jsem: ,,Co si mi to provedl?" koukal se však tvrdě a trochu jsem se ho bála. ,,Uvalil jsem na tebe kletbu to už si ale dnes v noci zjistila že?" usmál se vypočítavě a pak dodal:,, myslím že tvá jiskra pohasíná....až úplně zhasne"
,,Cože? Ale..ale proč?"
,,Proč? Jsi zlá Nilo...uvalil jsem na tebe kletbu..Perrie tě varovala že život ti to oplatí!"
,,Cože? Ona dělá s tebou?"
,,Ovšem že ne..jen je chytrá"
,,Pomoz mi!" zavřištěla jsem. ,,Není ti pomoci kletba nelze vrátit zpět pomoz si sama...tak jako si ty pomáhala ostatním"
,,Ale já jim nepo..." došlo mi co tím myslí. ,,Omlouvám se..prosím!" špitla jsem. ,,Je mi líto..jediný co ti doporučím je abys zpytovala své svědomí!" řekl vytrhl se mi a odkráčel. Byla jsem zoufalá...už teť jsem věděla že umírám. Litovala jsem toho všeho. Každým dnem mi bylo hůř a hůř. Vypadávali mi vlasy a mastila se mi pletˇ ruce se mi zcvrkli. Má krása byla pryč. Jednou jsem narazila opět na Ralpha. Nesl něco těžkého a tak jsem prostzě přispěchala mu pomoci. ,,Děkuju ti Nilo vemu si to sám" řekl chladně a odešel. Když si ho dobýrali kluci zastala jsem se ho. Dělala jsem vše proto abych mu ňák pomohla sama nevím proč. ,,Fajn! Jestli chcete pomluvat tak mne! Ale jeho nechte být!" rozkřikla jsem se na kluky co si Ralpha dobírali. Přestali a soustředili se na mě. Byla jsem slabá a jeden se mě snažil udeřit. ,,Nilo!" ozval se Ralph. Otočila jsem se k němu. ,,To je dobrý..stejně bych umřela" špitla jsem. ,,Odpouštím ti" jakobych slyšela špatně. Ale ne skutečně to řekl. Ta slova ze mě strhla velké břemeno jakobych se vznášela. Najednou mnou projela taková síla a když jsem se koukla do okna auta byla jsem to zase já. Krásná, nevyzpytatelně zlá Nila. ,,Děkuju" usmála jsem se na Ralpha. Kluci zmlkli a byli velmi překvapení co vidí. ,,Ták kluci...chtěli jste něco?" ozvala jsem se nebojácně.............
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 myred myred | 28. dubna 2013 v 20:10 | Reagovat

Hezká povídka a je fajn, že je dlouhá. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama