Roztleskávačka ze střední

8. dubna 2013 v 16:56 |  Povídky
Roztleskávačka ze střední

,,Nilo pospěš si!" volá na mě kamarádka Susan. ,,No jo Susan!" okřiknu jí,když jsme si zvazovala poslední tkaničku u mojí boty Nike. Bylo okolo půl druhý někteří právě končili ale my: ,,Team Roztleskávaček" jak nám říká trenérka máme trénink. Protáhla jsme se, protože mě z toho hrbení boleli záda a šla spěšně za Susan. ,,Jdem pozdě" postěžovala si. ,,Ale kuš Susan! Máme ještě dvě minuty!" opět jí okřiknu a jdem směrem k tělocvičně. Když jsem spatřila zbytek holek z týmu ulevilo se mi a očividně jsme si řekla:,, Jsme tu" ale samozřejmě pro sebe :D
,,Ták dámy rozcvičku dnes vezme tady Nila" řekla a usmála se na mě. ,,Panejo! To snad dělá na schvál ne?" ve skutečnosti jsme řekla jen: ,, Ano paní Holacirová". ,,Tak holky do kroužku" přikázala jsem. Spolužačky v červené uniformě se rozestoupili do kroužku. ,,Začnem hlavou..." řekla jsem a protahovala si krk. Postupně až k nohoum. ,,A nakonec si poskáčem"
Udělala jsme si přemet do předu, do zadu a na místě poskákala. Spolužačky jen tupě opakovali.
,,Výborně Nilo zařaď se" přikázala mi trenérka. Trénovali jsme polohu 1,2 pak výskoky. Přemety a určili jsme si sestavu co budem absolvovat na turnaji fotbalového zápase.
Byla jsem celá spocená a někteří se sprchovali v školních sprchách ,ale já nemám ráda sprchování se ve škole. Naposaledy před rokem jsme se tu sprchovala to mi zhasli světlo,ukradli osušku a šatstvo a nahou mě přistihl školník! Oblékla jsem se a vyšla na školní parkoviště. Byl už podzim, listí padalo a foukal studený vítr. Z kabelky jsem si vyškrábala klíčky od auta a hledala svého broučka. Nikdo už tu skoro nebyl tak to nebylo příliž těžké. Odemkla jsem a hodila věci na sedadlo spolujezdce. Nasedla jsme do mého modrého broučka a práskla dveřmi od auta. Neměla jsem střechu, nandala jsme si jí jen když pršelo nebo byla zima. ,,Počkej Nilo!" zavolá na mě Susan. Běží ke mně a nasedne na místo spolujezdce. Kabelku mi hodila do zadu. ,,Co to děláš?" vyjela jsem na ní. ,,No..co svezeš mě prosimtě domů?" zeptala se a udělala na mě psí oči. ,,To víš že svezu! Myslela jsem co děláš s mou kabelkou!" ,,Oh promiň Mimi" pohladila sarkasticky mojí kabelku. ,,Nech toho!" úsměv se mi rozlil po tváři. ,,Je to prada! A nemám ráda když s Mimi takhle zacházíš!" řekla jsme uraženě. Mimi je jméno pro mojí milovanou kabelku. Dostala jsem jí loni k narozkám od táty ,když jsme ještě měli peníze. ,,Ovšem magmazuel Melinda" řekla mile. ,,Css" zasyčela jsem a strčila klíčky do zapalování. ,,Zapni si pás" upozornila jsme jí. ,,Až po tobě Nilo"
Protočila jsme oči a zapnula si pás. ,,Spokojená?" ,,ano" hloupě přikývla a zapla si pás.
Zařadila jsem spátečku a vyrazili ze školního parkoviště. Cestou jsem pustila rádio. ,,Přepni to je to otravný" přikáže mi Susan. ,,To ani nápad" jela jsem dál a ona si to přepla sama. Chvíli jsme se tam tak klikali o písničky. Já chtěla mít skupinu BTR a ona si to klikala na 1D. ,,Hele Susan je to moje autíčko!" připoměla jsme jí. ,,No jo furt" řekla a přepla to na BTR. Spokojeně jsme si usmála. Tohle na ní vždycky zabíralo. Teť píseň skončila a začali hrát 1D novou píseň, (mimochodem kterou Susan ještě neslyšela). Začala pištět jak pominutá až jsem se z toho lekla i já a automaticky dala pryč ruce z volantu. Dostala jsem smyk. Teť jsme obě pištěli ne kvůli písničce jako Susan ale kvůli tomu smyku. Ucítila jsem jak jsme nabourali na něco ani nevím na co. ,,Co to bylo?" zeptala jsem se vyděšeně. ,,Nevím" pípla vyděšeně Susan. ,,Si v pohodě?" zeptala jsem se jí starostlivě. Mlčky přikývla. Nebyla ve fázy ptát se mě na to samé. ,,Zůstaň tu" přikázala jsem jí. Rozepla jsme si pás a vyšla z auta. Ležel tu člověk. Kolem něho kaluž krve. ,,Panebože"
,,Co je?" zeptala se mě vystrašeným hláskem. ,,Zůstaň v autě" přikázala jsme jí. Věděla jsme že by jí to rozhodilo navíc pohled na krev jí dělá mdlo. Přišla jsem k němu a chtěla nahmatat puls. Nic jsem nenahmatala. Začali se mi tříst ruce. Popadla mě šílená panika a třesoucíma rukama jsem vyndala mobil z kapsy. Vytočila číslo záchranky (až na 3 pokus) a tiše si ho přivolala k uchu.
,,Ano?" ozvalo se po chvíli. ,,Dobrý..d..d..den" vykoktala jsem ze sebe. ,,Halo? Kdo je tam"
,,Tady.." mobil mi vypadl z ruky. Ne nevypadl něco mi ho odhodilo na druhý konec silnice.
,,Co?" nechápala jsem a šla k mobilu. Když jsem se otočila Susan byla pryč. ,,Susan?"
Co bylo ještě děsivější ta mrtvola též. ,,Halo?" ozvalo se z mobilu. Típla jsme to a strčila zpět do kapsy. ,,Susan to není vtipný!" zařvala jsem. Nic se neozívalo. Žádný ,,No..jo" vysmátý smích Susan. Ale nic. Jen hrobové ticho. Stála jsme zmatená na silnici a koukala se do prázdna..........
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 myred myred | 8. dubna 2013 v 17:06 | Reagovat

Je to moc hezká a mohla by si ještě napsat pokračování. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama