Love?

29. května 2013 v 17:23 |  Povídky
Love?

Ležela jsem na posteli a přemýšlela. Nemohla jsem myslet na nikoho jinýho....než na Něho!
Proč na něj furt myslím? Proč se kvůli němu trápím? Deno denně na něj myslím tohle už není normální! Ráno ve škole jsem se přivítala s kamarádkama. ,,Co je ti Nilo? Jseš jak tělo bez duše!" všimla si Perrie. ,,Ale nic Perrie" špitla jsem. Nic? Ne hodně! Furt na něj musím myslet a to už přesahuje meze normality! Zazvonilo na první hodinu. Měli jsme matiku. Otráveně jsem si psala do sešitu. Jen tak jsem si tam čmárala a myslila opět na něj! Měla jsem z toho vztek. Zavřela jsem oči. Vybavil se mi jeho úsměv, oříškové oči i vysokou postavu....zkrátka všechno...kdy jsem ho viděla a kde. Nemohla jsem si pomoct. Tak moc se mi líbil! ,,Nilo?" uslyšela jsme vdáli. Prudce jsem otevřela oči. ,,Nilo okamžitě jdi k té tabuli!" uslyšela jsem zrovna učitelku.
,,Jen klid...stačí jednou!"
,,Řekla jsme ti to už po šesté ale to máš jedno!" řekla učitelka. Zašklebila jsem se na ní a šla k tabuli. Takže ta rovnice bude....jeho oči jeho krásné oči! ,,Tak bude to?" uslyšela jsem opět učitelku. Vytrhla jsem se ze zadumání. ,,C cože?"
,,Nilo co je to dnes s tebou?" zeptala se učitelka. Dnes? Snad už celý týden ne? Vážně to trvá týden?
,,Nilo!" prudce jsem k ní vzhlédla. ,,Nic mi není" uslyšela jsem říkat. ,,Jdi si sednout" řekla. Poslušně jsme si šla sednout. O přestávce jsem se šla projít. Utéct od toho všeho a dotazů spolužáků typu:,, Co ti je?" nebo:,, jseš jak zasněná!" Řítila jsem se chodbou. Na zlomek vteřiny jsem zapoměla na něj! Najednou jak na schvál se mi zjevil přede mnou. Šel naproti mně s nákým blonďákem. Nemohla jsem si pomoct byl tak hezký! Zahleděla jsem se do jeho krásného obličeje.
Podíval se na mě. Zalapala jsem po dechu.Úplně jsem zapoměla že na mě civí jak na blázna ten bloňák a i to ,že za mnou běží kamarádky. Nevnímala jsem nic, jen jeho. Propadla jsem jeho krásným oříškovým očím. Nešlo to. ,,Tady jsi!" drkla do mě zadíchaná Chris. Až tehdy jsem se odtrhla a pohlédla na Chris. On zatím odešel......
,,Zase jsi na něj myslela?" zeptala se Perrie. ,,Jo, bohužel" přikývla jsme zničeně. ,,To bude dobrý" objala mě jednou rukou. ,,Dík, ale myslím ,že ne" řekla jsem.
,,Ty ho miluješ?" zeptal se mě Chris. ,,Ne ovšem ,že ne!" vyhrkla jsme příliš rychle.
,,Ehm...vážně?" odkašlala si. Usmála jsem se na ní. ,,Jo vážně, jen ho mám ráda nic víc!" řekla jsem. ,,Jo...to bude fajn Nilo" utěšovala mě Perrie. ,,Myslím že ho miluješ" řekla opět Chris.
,,Chris, diť ho ani neznám!" ohradila jsem se. Neznala jsem ho, ale stále jsem mohla tvrdit že ho miám ráda. Je to tak? Miluju ho i když ho pořádně neznám? Nevím co mám dělat! Tenhle pocit jsem nikdy nezažila...je to láska?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 myred myred | 8. června 2013 v 12:16 | Reagovat

Ty jo, hezky popsaný. :) Je to hezký. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama