Unwanted love 2

16. června 2013 v 13:55 |  Povídky
Unwanted love

,,Hele zbal si taky to super tričko jasný?" křikla na mě v mobilu Perrie. ,,Jo neboj, hned co to najdu?" zaštebetala jsem a začla se prohrabovat ve skříni. Niall vyhlásil dvojci mě a Perrii. Jeli jsme do Californie na celé léto. ,,Mám ho!" zajásala jsem a pečlivě si ho zbalila do jednoho z mnoha kufrů. Někdo zaklepal na mé otevřené dveře. Byla to mamka. ,,Ano?" otočila jsem se k ní.
,,Ale, nic nemůžu najít svoje boty od pardy" ozvala se Perrie v mobilu. ,,Ale, na tebe nemluvím Perr" odbyla jsem kamarádku a omluvně se obrátila k mamce. ,,Nilo, zlato" přejela očima po mém prázdném pokoji. ,,Nemusíš si balit celý pokoj!" dodala pak. Perrie se v mobilu rozchychotala.
,,Ale kus Perrie!" okřikla jsem jí a ta hned zmkla. ,,Ale, nene mami jedu na celé léto, chápeš? Musím mít vše" máchla jsem pažemi. ,,No, dobře nechceš svést na letiště?" zeptala se mě mile maminka. ,,Ne, díky Perriin otec nás tam hodí" nervozně jsem si v puse přežvykovala spodní ret.
,,Tak, dobře" řekla maminka. Zatvářila se zklamaně. ,,Ale, notak mami, za dva měsíce mě zase uvidíš a budeš doufat, že zmizím" zazubila jsem se. ,,Ale jdi ty!" zazubila se maminka. ,,Fajn, až budeš zbalená přijď dolu" řekla a odkráčela dolu do kuchyně. Povzdychla jsem si.
,,Notak Nilo, to bude OK" ozvala se Perrie v mobilu. Mobil jsem měla na stole a byl zaplý na reproduktory takže jsem to nemusela mít u ucha jak ichtyl. ,,Já, jsem v pohodě" protestovala jsem.
,,Nejsi, klid s mamčou si budete psát a volat" uklidňovala mě Perrie.
,,Štve mě jak dobře mě znáš!" zašklebila jsem se i když jsme věděla ,že mě vidět nemůže.
,,No,jo no" usmála se. ,,Hele nevíš co je s Chris?" zeptala jsem se Perrie.
,,Ne, volala jsem jí ale nebrala to" řekla Perrie zamyšleně.
,,Ehm, to je zvláštní" zadumala jsem.
,,No, ani ne mobili nebere nikdy" připoměla mi Perrie. ,,To je fakt" přikývla jsem.
Když už jsem měla zbaleno, pečlivě jsem zavřela skříň. Máma měla pravdu krom postele tu z mých krámů nebylo nic. Popadla jsem dva obří kufry a šla dolů do kuchyně. Předstvala že celé léto strávím v Americe byla prostě bombastická. Kufry jsem si dala na chodbu. ,,Nilo? Si to ty?" ozvalo se z kuchyně. Šla jsem tedy tam. Telefon jsem zatím típla. ,,Jojo jsem to já" opřela jsem se o futra.
,,Udělala jsem ti oblíbené jídlo: Halušky" ukázala na stůl kde krásně ležely halušky. Do nosu mě udeřila příjemná vůně mého oblíbeného jídla. ,,Tak se posaď" usmála se. Někdo zazvonil u dveří.
,,To bude Perrie" informovala jsem mamku.
,,Tak jí pozvy taky, sní si to s náma" usmála se mile.
,,Nestihnem letadlo" protestovala jsem. Mamka se zatvářila hodně zklamaně a mě bodlo u srdce, že jí musím takhle ubližovat. Kašlu na letadlo! ,,Pozvu jí" usmála sem se na maminkuz a šla otevřít.
,,Ahoj Perrie" objala jsem se s ní.
,,Čauky Nilo" objetí mi opětovala.
,,Jedem?" zeptala se mile. Z aní už stálo auto a v něm její otec. ,,Dobrý den pane Edwards" pozdravila jsem ho. ,,Ahoj Nilo" zamával mi z auta. ,,Hele, ještě nemůžu" otočila jsem se na Perrii.
,, Jakto, že ne? Za dvacet minut letí letadlo do Californie" připoměla mi Perrie.
,,Musím sníst jíslo, deš taky?" pozvala jsem jí.
,,Pro pána krále Nilo! V Californii bude jídla!" mávla nad tím rukou.
,,Máma udělala mé oblíbené jídlo" založila jsem si ruce na prsou. Obrátila oči v sloup.
,,Nemůže to počakt?" zeptala se tiše. ,,Ne, už tak je dost zklamaná!" udělala jsem na Perrii psí oči.
,,Běž tam hned přijdu" mávla rukou. ,,Díky" zazubila jsem se na ní a vlítla do kuchyně.
,,Hmmm...vypadá to úžasně" dřepla jsem si a vzala do ruky lžíci.
,,Děkuji, Perrie nepřijde?" zeptala se maminka. ,,Ehm..."
,,Jsem tu" ozval se Perrin hlas a napochodovala i s tátou do kuchyně. ,,dobrý den paní Laurent" pozdravila Perrie mojí mamču. ,,Jé, ahoj Perrie" mamka vstala a Perrii objala.
,,Dobrý den pane Edwardsi" natáhla ruku mamča k tátovi mý mámi. Perrie mamču nemá a tak má jen tátu. Já pro změnu mám jen mámu. ,,Dobrý den paní Laurent" potřásli si rukama. Perrie si sedla vedle mě. Když jsme všichni usedli ke stolu pustili jsme se do jídla. Přidala jsem si a bylo to moc dobré. ,,Vaříte skvěle" pochválil jí otec Perr mamču. ,,Děkuji, no když jsou naše dcery nejlepší přítelkyně mužem si tykat ne?" navrhla mile maminka.
,,Moc rád" zazubil se tatík Perr. Po jídle jsem se rozloučila s mámou. Táta Perr as Perr už seděli v autě. Čekali jen na mě. ,,Dávej na sebe pozor!"
,,Neboj mami, ty taky"
,,Piš mi a volej ano? A udělej spoustu fotek"
,,Udělám, slibuju"
,,Dobře, užij si léto"
,,Děkuju, ty se moc nepřepracuj"
,,Neboj se"
,,Mám tě ráda mami"
,,I já tebe Nilo"
S mámou jsme se objali. Tátík Perr zatroubil ať si pospíšíme. Naedla jsem tedy do auta a ještě mámě mávala do té doby než mi zmizela ze zorného pole. ,,Tak bez dozoru jak se cítíš Nilo?" zeptal a se Perrie. ,,Skvěle a smutně zároveň" řekla jsem popravdě. Zasmáli jsme se. Dorazili jsme na letiště. ,,Tak Perrie dávej na sebe pozor"
,,Neboj tati budu, ty taky"
,,Piš mi a volej ano? Udělej památky"
,,Udělám slibuju"
,,Dobře, užij si léto"
,,Děkuju budeš mi chybět" řekla Perrie.
,,Ty mě taky zlato" objal jí a ona se přivinula k jeho hrudi. Bylo to roztomilý.
,,Mám tě rád Perrie" šeptl jí do ucha.
,,I já tebe tatí" usmála se na něj. Vyrazili jsme k letadlu. Její táta se opíral o auto a mával nám. Nastoupili jsme do letadla. Sedli jsme si a zavazadla si dali nahoru jako každý aby nepřekáželi.
,,Jaké to je bez dozoru?" zeptala jsem se jí na oplátku.
,,Skvělé a smutné zároveň" zopakovala mojí odpověď. Obě jsme se na sebe zazubili..........

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 myred myred | Web | 16. června 2013 v 14:07 | Reagovat

Moc hezký. :) Těším se na pokračování. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama