I Never told you...4

3. listopadu 2013 v 15:01 |  Povídky
Ahoj všichni! :) Promiňte,že otravuju :) Chtěla bych vás požádat o jeden hlas v jedné soutěži :)
Jestli by jste byli tak hodní-oplatila bych vám to. Jsem číslo 35-Nila musíte hlasovat v anketě zde-http://nnina-dobrev.blog.cz/1311/sutaz-o-damonov-prsten-1-kolo#komentare
Děkuju moc a užijte si tenhle díl povídky ;)
Pictures by: Andie (http://andiegraphic.blog.cz/)
Names of story: I Never told you...
Parts of this chapter: 4.kapitola


,,Uff, jsem tu!" vtrhla jsem do Melindina domu místo pozdravu. Zhasnuto. Nikde nikdo.
,,Halo?!" Má slova se rozlehla po jejím domě. Zklamaně jsem se otočila a šla pomalým ladným krokem domů. Měsíc svítil nad Londýnem jako ochranná svatožář. Byla mi docela zima tak už jsem popoběhla,když jsem byla u své botovky. Zmrzlíma rukama jsem zašátrala po klíčích ve své bundě a snažila se odemkout. Konečně se mi to podařilo. Vběhla jsem do bytu a zamkla za sebou. Pokusila jsem se najít lampičku tak jsem po slebo šátrala. Najednou se rozsvítilo. Zničeho nic.
,,Překvápko!" zařvali dvě ženské hlasy.
,,Co, co tady...." ale už jsem je držela v pevném objetí. Zavřela jsem oči a užívala si podporu svých přátel. Pak jsme sekonečně od sebe všichni tři odtrhli. Usmála jsem se na Chris a pak na Mel.
,,Ale jak jste se dostali dovnitř? Byla jsem u tebe Mel,ale vy jste tam nebyli!"
,,Pamatuješ jak si nám kdysi řekla...ehm...cituji:" odkašlala si Chris.
,, ´Kdyby vás někdo vykradl, nebo kdyby se prostě cokoli stalo. Náhradní klíč mám nade dveřmi´ Tohle si kdysi řekla,ale použili jsme to poprvé" zazubila se Chris.
,,A jo, vzpomínám si,ale nikdy jste to nevyužili!"
,,No,tak dnes jsme měli příležitost" mrkla na mě šibalsky Chris. Usmála jsem se.
,,Tak jak se máš Nilo? Dlouho jsme si neudělali PČ/Přátelský Čas.
,,Jo, já vím. Je to má vinna" promnula jsem si oči. ,,Nech toho! Není to ničí vinna! Prostě jsme na sebe teť neměli čas a budeme mít celý výkend si to vynahradit ano?" promluvila tentokrát rozumně Chris (což bych zrovna od nikdy nečekala). Podívala jsem se na ní a přikývla.
,,Víte co? Sedněte si na pohovku, udělejte si pohodlí a já nám udělám pořádnou dávku horké čokolády ano?" usmála jsem se na ně upřímně. Opravdu jsem byla ráda,že je konečně vidím a,že se jim můžu se vším svěřit.
Seděli jsme na pohovce každá zachumlaná do teplé deky s v ruce držíc hrnek s kouřící se čokoškou.
,,Tak,že co se stalo mezi tebou a Perrií?" zeptala se mě opartně Mel. Pohlédla jsem na ní a spolkla lok. ,,No..prostě jsme se pohádali" řekla jsem prostě a radši upila další kus.
,,Nic není prosté Nilo. Pověz nám kvůli čemu jste se pohádali" ozvala se tentokrát Chris.
,,Od kdy si tak zmoudřela?" zeptala jsem se zachmuřele a usrkla další lok i,když to bylo horké.
,,To není podstatné a neměň téma laskavě" ozvala se opět a probodla mě pohledem přísné starší sestry. Pomalinku a nejistě jsem přikývla. ,,No..byli jsme na pláži a užívali si bylo to fajn....a pak jsem si šla večer zaplavat do moře...a ona přišla a já jí začla přemlouvat. Samozřejmě nechtěla jít také do vody,ale já jí stejně přemlouvala. Pak jsme se ponořila hloub a plavala ke dnu ukořistit mušli a pak jsem se o něco řízla,sice málo,ale bolelo to jako čert...pomalu jsme ztrácela vědomí. Byla jsem mezi minulostí a přítomností....."
,,Počkej chvíli. Ty ses řízla a začla si vzpomínat?!" udivila se Mel a vytřeštila na mě oči jakobych jí tvrdila,že jsme právě včera viděla mimozemšťany. ,,Jo,přesně. A vzpomínala jsem...pak jsem si vzpoměla na....." hlas se mi zlomil a nebyla jsem schopná dokončit větu.
,,To je dobrý neříkej jeho jméno. Víme o kom je řeč" promluvila Melinda klidně a mile. Vděčně jsem se na ní usmála. ,,A pak jsem se začla topit. Plavat k hladině jsme s bolavou rukou nemohla a myslela jsem,že se každou chvíli utopím....a pak jsem se probrala na písku a vedle mě ležela mokrá Pezz"
,,Ona tě zachránila" vydechla Christina. Přikývla jsem. ,,Pak na mě začla křičet...a řekla spoustu hnusných,ale...pra-pra...." nebyla jsem schopná říct to slovo pálilo to.
,,Pra- co?!" vyštěkla Mel tak ostře až jsem leknutím nadskočila. ,,Pravdivých!" dostala jsem ze sebe konečně. ,,Tak si to shrneme...." spráskla ruce Chris.
,,Jeli jste na výlet-ty sis šla zaplavat-zachránila tě-pohádali jste se....ale kvůli čemu vlastně? Co tak hnusnopravdivého ti řekla?" Když jsem si na ty slova znovu vzpoměla oči se mi zalili slzami.
,,Nilo mluv s náma!" vzala mě za ramena Mel,která si odložila hrnek čokolády aniž bych si toho všimla, zacloumala se mnou. Přinutila mě tak pohlédnout jí do očí. ,,Já...nemůžu...."
Vzpoměla jsem si na Perriina slova tak živě jakoby mi to řekla teprve před chvilkou:
,,Ne...nebudu v klidu! Vždycky se hrneš jen do nebezpečí a já tě z nich musím vytahovat! Jo jseš odvážná to ano! Ale kdo je tady zodpovědný a vše napravuje?! No já!"
,,Dost!" vytrhla jsem se Melindě ze sevření a rukama si tak rychle zakryla uši ve snaze uchránit se před těma slovy až jsem na sebe vylila zbytek čokolády a hrnek odkutálel kapsi pod stůl.
,,Od té doby........Co odešel a opustil tě ke konci prváku...už to prostě nejsi ty....."
,,Prosím přestaň!" zakvílela jsem. Melinda s Chris na mě koukali jako na blázna,ale já cítila tu tupou bolest v mém srdci co spůsobila pravda! ,,Přestaň! Zmlkni! Dost!" začla jsem okolo sebe všeho házet. Chris mi z ruky vzala skleničku a donutila mě se na ní podívat. Slzy mi tekly jak o závod. Skoro vůbec jsem jí neviděla. ,,Nilo...ať jsou to jakkoli hnusná slova. Proč je nechceš slyšet znovu?! Proč? Co se děje?" vzala mě opatrně za ruku,ale já se jí vytrhla.
,,Protože mi ubližujou! Tak moc to bolííí" spadla jsem na zem a skutálela se do klubíčka. Tentokrát to byla Mel co ke mně přiběhla. Odrhnula mi vlasy z obličeje. ,,Ano já vím...bolí to..."
,,Ne, nevíš nic!" zařvala jsem,ale nevytrhla jsem se z jejího přátelského objetí. Ležela jsem jí na klíně a plakala. ,,Vím, pamatuješ?" Pamatovala jsem si. ,,A-ale-to-hle-je-je horrršííí" vykoktala jsem se vzliky. ,,....a ryskuješ svůj život...proč? Kvůli čemu? Aby si mě na tomhle světě nechala samotnou? Aby si opustila lidi kteří tě milujou? Rodinu, přátelé a všechny! Je to od tebe kruté a neomalené a sobecké!....."
,,Prosím zařiď ať to přestane!" zařvala jsem a plakala jsem tolik až jsem kolem sebe vytvořila jezero pro mravence. Pak najednou....ta slova... přestala. Slzy ustali tak náhle jako přestali.
Ani jsme si nevšimla,že za druhou ruku mě drží Chris a kouká se na mě vyděšeně.
,,Ano, taky jsem si něčím podobným prožila Nilo, nezapomínej. Vím jaké to je"
,,Ale on mě opustil"
,,To mě taky" Prudce jsem zavrtěla hlavou jako malé dítě. ,,Ale...ale..já už ho nikdy neuvidím,tys ho mohla vídat,alespoň ve škole"
,,Nilo...přestaň se semnou hádat"
,, Nechci být sto let za dobou,ale o kom je řeč?" pípla Chris. Mel jí probodla pohledem a pak se podívala na mě. ,,Nilo musíš se přes to přenést a my ti pomůžeme" utěšovala mě Mel. Pohlédla jsem do jejích očí. Měla vnich odhodlanost a něhu. ,,Děkuju ti Mel" stiskla jsem jí ruku.
,,A já ti také pomůžu i když nevím o kom je řeč" Pohlédla jsem na Chris. Plaše se na mě usmála.
,,Taky ti děkuju Chris" stiskla jsme jí ruku druhou rukou. Pak jsem se hlasitě rozesmáli a všichni se objali. Bylo mi s nima dobře. Věděla jsem,že s jejich pomocí dokážu zahojit svojí ránu po ztrátě nejlepšího klučičího kamaráda. Celé tři roky jsem je držela pod pokličkou,ale teť se rána musela otevřít aby se mohla pořádně zahojit.
Další den jsme si udělali prýma den. Šli jsme nakupovat a pak jsem jela s nima na chatu abych jim to tam ukázala a šli jsme an dlouhou procházku a holky jsem učila fotit protože furt prudili,že to chtějí zkusit. V tom okomžiku jsem nafotila i pár fotek pro časopis.
,,Tak Chris, musíš se rozkočit a zaostřit co chceš vyfotit"
,,No..tu srnku přece" šeptla. Přikývla jsem. ,,Přivři jedno oko a bleskni" dávala jsem jí pokiny.
,,Páni ta fotka se mi líbí!" začla se radovat tak hlasitě až chudinka srnka utekla. S Mel jsme se rozesmáli. Chris teť vypadala jako dítě co ulovilo hračku. ,,Teť já!" vstoupila si ke mně Mel a doslova vyrvala z rukou Chris,protože Chris foťák nechtěla pustit.
,,Dobře, rozhlédni se co chceš vyfotit"
,,Ten krásný strom co se rozvětvuje jako rodokmen a končí překrásnými tvary listí...." zasnila se a slastně pohlédla na starý strom. ,,Dobře..." usmála jsem se. Mel jsem nemusela říkat jak to má dělat. Dávala pozor jak jsme radila Chris a blískla. Obě si fotku schovali jako na památku. Po poledni jsme se vraceli zpět k chatce až nás boleli nohy. Dali jsme se pořádnou bublinkovou koupel a skoukli Hvězdný prach co jsem měla na DVD. Při tom jsme chroustali pocorn co jsme koupili. Bylo nám fajn. bylo fajn. Uvědomila jsem si,že když říkali,že mi pomůžou,tak to mysleli vážně. Doopravdy vážně ne jako někdo kdo to říká ze slušnosti. Pak Mel rozhodla,když skončil film.
,,Tak, teť ti zahrajem pravdu nebo úkol!" zasmála se tak histericky až jsme propukli ve smích i s Chris. ,,Tak dobře,ale...začne tady Nila"
,,Fajn...." zvedla jsem ruce jakože to beru a pak jsem,ale namítla:,, Nemáme flašku"
,,Tak jí honem rychle přines!" popohnala mě Chris až podezíravě rychle. Změřila jsem si jí pohledem,ale vstala jsem abych našla nějakou prázdnou flašku od vína. ,,Hele mám......" začla jsem,ale zarazila jsem se,když jsme uviděla jak Chris svírá mobil v ruce a něco si šeptají.
,,Ehm...." odkašlala jsem si až Chris upustila mobil. ,,Co to tady tropíte?!" vyštěkla jsem tak hnusně jak jsem dovedla. Bylo jasné,že mě odehnali aby si o mě šeptali a kdo ví co ještě.
,,M-m-my...." koktala Chris co mezitím šátrala po zemi po svém mobilu. ,,Tak dobře,řeknem ti pravdu,ale slíbíš,že se nebudeš zlobit"
,,Nic neslibuju. Řekni to!" zavrčela jsem a založila si ruce na prsou. ,,Chtěli jsme zavolat Pezz aby jste se usmířili" Jasně,že jsme se pohádali,ale zrovna s ní nechci být v kontaktu.
,,Proč? Řekla jsem vám,že s ní nechci mluvit!"
,,My víme,ale je to i naše kamarádka"
,,Takže jste na straně Perrii?!"
,,Nebudeme si tady hrát na strany a nestrany!" vyštěkla Chris a postavila se. ,, Chceš nám snad říct,že je ti ukradená? Že chceš abychom jsme se s ní nebavili? To je od tebe děsně....."
,,Zmlkni Chris!" strčila do ní Mel. Ale nezmkla. ,,Děsně sobecké...kdo ví co se jí teť děje!" najednou mi došlo proč se tváří tak vyděšeně. ,,Co se děje?" zeptala jsem se míň drsně Mel a Chris jsem ignorovala. ,,Ona...nám nebere telfony. Volali jsme jí 5x a 3x psali a ty víš...."
,,....Že ona schválně mobil neignoruje..." dořekla jsem za ní a začla nad tím dumat. ,,Myslíš,že se jí něco stalo?" zeptala jsem se Chris. Vzdychla a řekla:,, Myslím,že je to dost pravděpodobné pokud zrovna neztratila mobil,nebo nemá vybytou baterku..." Vzdychla jsem.
,,Ale neznamená to...že se s ní budu hned bavit jasné?!" Kámošky se usmáli a už mě mačkali v děsivém objetí.
Řídila jsem svýho brouka. Vedle mě byla Mel a v zadu Chris hlavou nalepená na nás. Už se začlo pomalu stmívat a my jsme ke všemu nebyli v Londýně takže to znamená,že nám bude trvat dýl než dojedeme do Leigh-on-sea. ,,Tak fajn...máme baterku?" zeptala jsem se a pořádně šlápla na plyn.
Chris se začla prohrabávat v tašce a pak vojensky řekla:,, Máme"
,,Máme deku a nějaké oblečení?" Další rachot jak se prohrabovala ve všech těch věcech v jedné tašce. ,,Máme"
,,Fajn....a máme taky tohle..." vytáhla jsem z kozačky malý revolver. Jak jsem předpokládala obě zapyštěli hrůzou a zvedli ruce jakobych je snad chtěla postřelit nebo co.
,,Nechte toho! To vás fakt děsí pohled na pistoli?!" pohlédla jsem na ně nevěřicně.
,,Nilo...ty mě děsíš..." šeptla Chris. Mel měla jen vykulené oči a nedutala. ,,Do háje, můžete dát ty ruce dolů nechci vás postřelit!" věnovala jsem jim dlouhý pohled. Obě dali pomalu a stále nejistě ruce dolů. ,,Nilo pozor!" zařvala Mel. Trhla jsem s sebou. Začla jsem točit volant na opačnou stranu a přidávala plyn.
Seděli jsme mlčky v autě. Obloha se barvila do tmava a na obloze už byla vidět jasná večernice. Povzdychla jsem si. Mezitím co jsem dostávala smyk jsem někam upustila pistoli.
,,Mel seš v pohodě?" zeptala jsem se jí. Hekla a popotáhla,ale pak řekla kupodivu klidně.
,,Jo jsem v pohodě. Jen mě maličko bolí ruka jak jsem se o ni bouchla..." začla si třít ruku.
Otočila jsem se dozadu. Chris ležela na zemi pod sedačkou. Srdce se mi rozbušilo a začlo mi hučet v uších. ,,Chris....Chris!" odepla jsem si pás a rychle přeskočila k ní. V hlavě mi výřila tato slova:
,,Jestli chceš ryskovat, ryskuj,ale život svých kamarádek ne!"
,,Bože to ne...." vzklykla jsem. Mel se taky vzpamatovala a pohlédla na mě a na Chris. ,,Chris! Christin!" zaúpěla. ,,Mel...vážně mě to mrzí já nechtěla...." pomalu jsem vytáhla Chris na sedačku.
,,Nilo...třeba má vyražený....." ani to nemusela dořict bleskurychle jsem jí posadila a bouchala do zad tak silně jakobych odpalovala basketbalový míček. Bouchala jsem tak silně až jsme si myslela,že jsme jí zlomila páteř a pak....
Začla kašlat. Silně lapala po dechu. ,,Chris! Ty žiješ!" silně jsem jí objala a začla plakat. Nezabila jsem jí. Nezabila! Ani jsem si nevšimal,že se Mel přidala k obejmutí. ,,Tak dost holky, zadusíte mě"
chraptěla Chris. Obě jsme jí pustili. ,,Vodu..." zasípala. Mel čapla po tašce a vytáhla z ní litrovou vodu ve flašce. Chris si pořádně lokla. ,,Mrzí mě to Chris opravdu...."
,,To je dobrý...zas o tolik nejde,notak máš pistoli no..to je toho..."
,,Počkej a to ti jí prodali?" zeptala se Mel. Nervozně jsem se ošila a řekla jsem. ,,Né, já jsem si udělalazbrojný pas a pak jsem si koupila pistoli pro všechny případy...."
,,A k čemu jí potřebuješ na záchranu Pezz?" ptala se dám Melinda. Usmála jsem se na ní.
,,Proto je to záchrana...co kdyby jí unesl ňáký deviant? Co potom? Vy těžko s ním budete bojovat a já taky ne. Jediné co umím je tak akorát střílet tak...jsme si jí vzala s sebou.." pokrčila jsem rameny.
,,Dobrý nápad" stiskla mi rameno Chris a usmála se na mě. Už pomalu dostávala barvu do tváří.
,,Dobře...tak můžem zase jet" přikývla Mel a posadila se na místo spolujezdce. Přikývla jsem a sedla si k volantu. Zapla pás. ,,Máte všichni pás?" zeptala jsem se pro jistotu.
,,Ano mami" řekli unisono a pak jsme vyrazili.....
Dojeli jsme na pláž Leigh-on-sea. Popadla jsem mobil a pokusila se zavolat Pezz. Nic. Tak jsem mobil zase zandala. ,,Takže Mel prozkoumej pláž. Jestli tam nemá mobil nebo prostě něco!" pak jsem se otočila k Chris. ,,Ty se jdi zeptat do toho hotelu jestli tam nebydlí...."
,,A co budeš dělat ty?" zeptali se mě unisono,když jsem si sundavala boty. ,,Prozkoumám moře"
Holky se na sebe podívali a pak zařvali: ,,Ne!"
,,No..co je!"
,,Zase se o něco řízneš a utopíš se to teda ne, do moře jdu já!" odhodlala se Chris. ,,Před chvílí sis vyrazila dech. Jdu tam já..." protestovala Mel. ,,Ne, je to od vás sice milé,ale uvažte to! Mel líp vidí,takže pravděpodobnost,že něco najde na pláži v noci je veliká. Chris ty zase umíš přesvědčovat lidi,takže ti zase řeknou,jestli tam Pezz je nebo ne a to zbívá jen na mě...."
,,Tak dobře,ale buď opartná...." šeptla Chris. ,,Jo Nilo...musíš na sebe dávat pozor..."
,,Budu nebojte..." objali jsme se a pak jsme se každá rozešla za svým úkolem. Slékla jsem se,ale tentokrát jsem si na sobě nechala spodní prádlo a skočila jsem do moře. Plava jsem hloub a hloub. Chvíli trvalo než se mé oči přizpůsobili vodě. Plavala jsem ke dnu,ale tentokrát jsem nešátrala po zemi. Plavala jsme u dna,ale nikde nic. Pod vodou vydržím maximálně deset minut. Pak jsem vyplavala ke hladině a pořádně se nadejchala a zase šla prozkoumávat oblast....
,,V hotelu prý není...." začla Chris,když jsme seděli na pláži. ,,Víš to jistě? Třeba ti lhali..." nevzdávala se naděje Mel. ,,Ne...vím to jistě...donutila jsem ho aby mi to ukázal a opravdu tam není napsaná. Jediná Perrie Edwards tam byla zapsaná ten stejný datum co tam byla s tebou Nilo a pak tam byla ještě jeden den a prý už jela domů,ale doma přece není...."
,,Co když jí na cestě někdo přepadl? A jak by jela domů? Diť nemá auto!" protestovala jsem.
,,Oni ještě říkali,že jí viděli odcházet s jedním chlapem...."
,, Chlapem? Já to věděla!" vytáhla jsem z kozačky pistoli. ,,Zandej jí!" sykla na mě Mel. Poslušně jsem jí zase zandala. ,,Já...jsem na pláži neviděla nic...jen řetízek.." vytáhla jemný stříbrný řetízek se čtyřlístkem z kapsy. ,,Ten je přece Perrii!" vykřikla jsem.
,,Mám to!" zařvala Chris,ale nečekala až se jí budeme ptát. ,,Po tvém odjezdu se seznámila s ňákým chlápkem...odhlásila se z hotelu a šla bydlet k němu...pak se muchlovali tady na pliži a on jí....a pak zabil...." začal se jí chvět dolní ret. ,,Chris nefantazíruj! Nikdo jí nezabil!" odsekla Mel.
,,Tak proč nám nebere telefony?"
,,Vzpomíte? Já jsme vám taky nebrala telefony a neodepisovala na SMSky a žiju!" vztičila jsem se.
,,To je fakt...chceš říct,že máme počkat jestli se neobjeví?" zeptala se Chris. Mel jí podala kapesník do kterýho Chris krátce zatroubila. ,,Jo,přesně to chci říct. Ubitujeme se a pak ráno...něco uděláme"
Všichni přikývli. Pomalu jsme se zvedli a šli jsme se ubitovat do hotelu. Dala jsem si horkou sprchu a pak jsme se pořádně najedli. Další den ráno byla neděle a tak jsme utíkali po pláži a já si pomyslela.... Miluju své přátelé. Ukázalo se,že Pezz byla skutečně s tím chlápkem,ale dobrovolně.
Odjeli jsme všichni společně do Londýna,ale s Pezz jsem se pořádně jak si nebavila.
Vstala jsem ráno. Vyčistila si zuby a připravila se do práce. Měla jsem na sobě růžový světřík a hnědou brašničku. Popadla jsme ze stolu časopis NYLON a už jsem pospíchala do práce.
Před bytovkou jsem odemkla svého broučka.
,,Ahoj Nilo" pozdravil mě kdo si. Ohlédla jsem se. Kdo jiný než Harry. Měl na sobě černou košili a v ruce držel černou růži. ,,Ahoj Harry, jak se máš?" zeptala jsem se zdvořile i když jsem už dávno měla být v práci. ,,Dobře, děkuju za optání. A jak se máš ty?"
,,Já...přímo skvěle..." usmála jsem se. ,,To je tvoje auto?" zeptal se mě opatrně a pohlédl na mého broučka. ,,Jo, to je můj brouček" pohladila jsem ho. Zasmál se a pak po mě blískl pohledem.
,,Tohle je pro tebe" podal mi černou růži. ,,Děkuju ti" přičichla jsem k ní. Překrásně voněla.
,,Jak..si věděl kde bydlím?" zeptala jsem se ho. ,,Řekla si mi to v naší hře pamatuješ?"
,,Ne...to jsem neříkala" usmála jsem se. ,,No..dobře. Trošku jsem tě vystopoval."
,,Vystopoval?"
,,Jo, šel jsem do kanceláře NYLON kde pracuješ a oni mi to řekli"
,,Ty podvodníku!" usmála jsem se. Taky se usmál. ,,Kam teť míříš?" zeptal se mě. ,,Do práce"
,,Jo...to já taky...nechtěla by si jít někdy zase ven?"
,,Zveš mě na rande pane Stylesi?" usmála jsem se. Usmíval se,ale nic neříkal.
,,Jo,přesně to chci udělat"
**************************************************
Zpráva autora:
Chtěla jsem to udělat maličko napínavé snad se zalíbilo :) Otázka tohohle dílu je: Baví vás číst INTY/I Never Told You?
S přáním pěkného dne
Vaše adminka
xoxo Nila :*
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 LadyD LadyD | Web | 4. listopadu 2013 v 12:37 | Reagovat

pěkně napsané :)

2 Nila Nila | 4. listopadu 2013 v 16:06 | Reagovat

[1]: Děkuju ti :)

3 Sheila Sheila | Web | 4. listopadu 2013 v 18:39 | Reagovat

tady máš cenu za kvíz 5x04 :)
http://upiri-deniky-fans.blog.cz/1311/cena-za-kviz-5x04

4 Sheila Sheila | Web | 4. listopadu 2013 v 19:40 | Reagovat

dobře dám ti hlas :) :D a ty ses ještě nekoukla na cenu za ten kvíz :D

5 Marzia Marzia | E-mail | Web | 5. listopadu 2013 v 17:54 | Reagovat

Ahoj. Ráda bych tě pozvala do mého nového KNIŽNÍHO KLUBU. Prosím, mrkni se :-)

6 Nila Nila | 5. listopadu 2013 v 17:58 | Reagovat

[4]: Děkuju za hlas

[5]: Ano,kouknu se

7 Sheila Sheila | Web | 5. listopadu 2013 v 17:58 | Reagovat

to vím že bleskovku jsi děkovala :D ale nekoukla si se na cenu za kvíz :D :)
tady je odkaz:
http://upiri-deniky-fans.blog.cz/1311/cena-za-kviz-5x04

8 Marzia Marzia | E-mail | Web | 5. listopadu 2013 v 18:07 | Reagovat

Moc děkuji,že jsi se přihlásila do mého klubu, snad nás bude hodně, aby to bylo ono :3

9 Nila Nila | 5. listopadu 2013 v 18:11 | Reagovat

[7]: To opravdu nekoukla :) Už je tam komentář a děkuju ;)

[8]: Nemáš vůbec za co :) Určitě bude ;)

10 Marzia Marzia | E-mail | Web | 5. listopadu 2013 v 20:59 | Reagovat

Moc děkuju, že jsi v mém knižním klubu. Mohla bych tě jen poprosit o to, aby jsi někam dala ikonku klubu? Aby nás bylo víc? Moc děkuju! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama